Otázka: Proč zařazovat vytrvalostní aktivitu před silový trénink? Není to zbytečný vyčerpávání cns, glykogenu, nehledě na hromadění laktátu a stím spojená motivace na následující aktivitu. Po tréninku no problem jako finisher.
Odpověď: Silový trénink ve vakuu považuji v současné době jako ztrátu času. Být kompletně odpočatý, najedený, napitý, namotivovaný, se svaly naplněnými glykogenem a v optimální hladině aktivace CNS, abych mohl podat při silovém tréninku adekvátní výkon, je na podobné úrovni jako cvičení na strojích: je to umělé vytváření nereálných, pro tělo ideálních, podmínek, které dohromady snižují nutnost adaptace těla na zátěž.
Dle systému Performance training musí být člověk schopen produkovat maximální sílu vždy a všude, ať již pálí slunce a je 40 stupňů, nebo uprostřed sněhové závěje, bez nutnosti se hodinu protahovat a bez nutnosti dělat desítky zahřívacích sérií. Ve chvílích, kdy nemohu popadnout dech, i v těch, kdy už jsem po celém dni unavený. Opravdový výkon není zvednout svou maximálku po týdnu přípravy za ideálních podmínek, ale naopak probudit se o půlnoci, uběhnout několik kilometrů do posilovny a stejně ji pokořit.
A to je přesně důvod, proč tréninkové protokoly vypadají tak, jak vypadají.
Tato filozofie v sobě skrývá také několik tréninkových tajemství, které si zatím nechám pro sebe.
