Ať se zeptáte odborníka na výživu nebo člověka, kterého potkáte běžně na ulici a který o zdravé stravě nemusí nic vědět, oba Vám řeknou to stejné: Pokud chce někdo shodit, tak musí začít pravidelně snídat. Zatímco druhý z nich se odkáže na to, že to je prostě známý fakt, odborník na výživu může poukázat, že to bylo v minulosti mnohorkát potvrzeno ve vědeckých výzkumech. 

Jak se má celá věc doopravdy zjistíte z následujícího úryvku z mé diplomové práce:

Přesvědčení vs. vědecké poznání o výživě.

"Jedna ze zásad zdravé stravy, jak bylo uvedeno výše, je zařazovat snídani. Důvody bývají uváděny různé, zejména však ty spojené se snižováním hmotnosti. Nyní si podrobněji představíme studii, která se touto problematikou zabývá. Bude pro nás ale důležitá také z jiného hlediska.
Brown, Brownová a Allison (2013) provedli meta-analýzu vědeckých studií o vlivu snídaně na snižování hmotnosti, ve které zjišťovali, do jaké míry výsledky těchto studií korespondují s tím, jak jsou interpretovány.
Předpokládaný efekt snídaně na snižování hmotnosti ověřili jako obecně přijímaný na základě výpovědí odborníků z oblasti výživy, respektovaných časopisů a internetových stránek o zdraví, prohlášení vědeckých institucí a obsahu sympózií o výživě.
V rámci metaanalýzy dali dohromady 92 vědeckých studií a jiných metaanalýz, které se zabývaly vlivem snídaně na hmotnost. Výsledkem bylo, že zkoumané studie stanovily korelaci (vzájemný vztah) mezi zařazováním snídaně a výskytem obezity (snižováním váhy), ale neprokázaly kauzalitu (příčinnost). Dále zjistili, že pokud studie prokázala korelaci mezi vynecháváním snídaně a obezitou, ve většině případů se výsledek objevil v abstraktu, kdežto pokud se vztah neprokázal, v abstraktu se ve většině případů neobjevil.
Ze 42 studií, které v abstraktu vyvozovalo závěry o snídaní, 50% vyvodilo závěr o kauzalitě bez opravdového prokázání.
Dále zkoumali, do jaké míry byly správně citovány závěry studie (Schlundt et al. 1992, cit. dle Brown et al., 2013), která zjišťovala vztah mezi zařazováním snídaně a snižováním váhy, ale prokázala vztah pouze mezi kontrolní (snídali i nesnídali, ale neměnili to) a experimentální (snídali i nesnídali, ale změnili to) skupinou, navíc statisticky nevýznamný (p=0,6). Zjistili, že 62% z vědeckých článků, které studii citovaly vzhledem k efektům snídaně (46), výsledky interpretovalo ve prospěch zařazování snídaně na snižování hmotnosti. U jiného výzkumu potom došli k obdobným výsledkům, kdy ze 72 článků, které daný výzkum citovaly, 40% vyvodilo výsledky, že zařazování snídaně slouží jako prevence obezitě, i když původní studie tyto výsledky vůbec neobsahovala.
Na základě těchto výsledků vyvodili 4 základní chyby, díky kterým vzniká přesvědčení o nějakém jevu, které nekoresponduje s vědeckým poznáním. Jednalo se o chyby vzniklé na základě:
1) Špatné interpretace vlastních výsledků.
2) Použití nevhodného označení kauzality při popisu vlastních výsledků.
3) Špatného citování výsledků jiných.
4) Použití nevhodného označení kauzality při citování výsledků jiných.
Závěrem také položili předpoklad toho, proč se ve výzkumech zabývajících se vlivem snídaně na obezitu tyto chyby tak často vyskytují:
Člověk je nejprve vystavován opakující se informaci, že snídaně je nejdůležitějším jídlem dne (může to znát již z mládí od rodičů). Na základě halo-efektu  pak začne člověk snídani přisuzovat i jiné dobré vlastnosti.
Vzhledem k velkému množství výzkumů, které se k snídaní vztahují pak díky efektu pouhého vystavení  začne věřit v pozitivní účinky snídaně, zejména pokud se jedná o výzkumy hojně citované (jako ty v uvedeném výzkumu). Svůj názor si následně potvrzuje vyhledáváním informací, které jsou ve shodě s jejich přesvědčením (konfirmační zkreslení )  a snižují tak jeho kognitivní disonanci . Jeho přesvědčení o tom, že snídaně má vliv na snižování hmotnosti, je pak několikanásobně vyšší, než dokládají existující vědecké důkazy. Pokud jsou tito lidé pak sami vědci, může je to predisponovat k tomu, že začnou chybně interpretovat výsledky svých studií a tím se celý cyklus opakuje a posiluje.

Výsledky citované studie jsou důležité, protože poukazují na to, že byť řada odborníků na výživu, osobních trenérů, výživových poradců, časopisů a stránek o výživě poukazuje na důležitost zařazování snídaně při snaze snižovat váhu, výsledky vědeckých výzkumů tomu neodpovídají. Výzkumy, byť jich je hodně, předkládají pouze souvislost mezi těmito jevy.  Množství výzkumů však neurčuje to, zda je nějaký předpoklad pravdivý nebo ne.
Důležitější však je obecnější rozměr tohoto sdělení, tedy že lidé mají tendenci věřit tomu, co je v souladu s jejich přesvědčením o daném jevu a upravovat tomu všechny úrovně poznání až po interpretaci vědeckých výsledků.
Otázkou pak tedy zůstává, do jaké míry je stávající paradigma zdravé výživy vědecky platné a do jaké míry se jedná pouze o soubor přesvědčení o tom, jak by to mělo být."

Osobnostní determinanty a psychologické účinky přerušovaného hladovění.

Mgr. Adam Česlík

Konkrétní aplikaci najdete v knize o stravování Performance Lifestyle 2.0: